Celestýn

Celestýn vznikal v mořských jílovitých až slínitých lagunárních sedimentech. Může zde vzniknout přímou sedimentací z mořské vody nebo diagenezí, s tvorbou konkrecí, ale také jako výplň žilek, či jako metasomatická tělesa pomocí oběhu podzemních vod ze sousedních sedimentů. Vytváří také drúzy na vápenci či slínu. Velmi hojný je v lagunárních sedimentech, kde doprovází halit, anhydrit, sádrovec, někdy i síru. Na hydrotermálních žílách nebývá celestin hojným minerálem. Za spoluúčasti organismů v ložiscích síry vznikly bezbarvé krystaly celestinu spolu se sádrovcem a aragonitem. Celestýn patří mezi měkké nerosty, lze do něho rýpnout nožem. Minerál patří ke křehkým minerálům po úderu se úlomky rozletí do okolí. Celestýn je využíván jako minerál pro získávání stroncia a někdy jako drahý kámen k fasetovým brusům.

Druh: síran

Barva: nebesky modrá

Tvrdost: 3 - 3,5

Vzhled krystalu: celistvý, agregáty paprsčité, ploché, kompaktní, krystaly stébelnaté, tabulkovité, dlouze nebo krátce prizmatické

Soustava: kosočtverečná

Lesk: skelný, perleťový

Štěpnost: dokonalá (010), dobrá (210)

Index lomu: 0,010 - 0,012

Vryp: bílý

Hustota: 3,96 g ⋅ cm−3

Rozpustnost: kyselina sírová

Čakry: hrdelní, korunní a třetího oka

Znamení zvěrokruhu: blíženci a rak

Živel: vítr

Opatření: nenechávejte jej na přímém slunečním světle, protože jeho barva by začala blednout. Vyhněte se i použití ve vodě, jelikož kámen je velmi měkký a mohl by se rozlomit.