Obsidián
Obsidián je druh sopečného skla, horniny, která vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé kyselé a viskózní lávy s chladným prostředím a následnému rychlému utuhnutí. Hornina je velmi bohatá na sloučeniny SiO2 a jedná se o přírodní formu skla. Obsidián vzniká na doteku lávy s vodním prostředím. Při doteku je láva zprudka ochlazována, což vede ke vzniku sklovité struktury, voda se vlivem ohřátí začíná odpařovat a na její místo se dostává nová nezahřátá, která opět ochlazuje další přívaly lávy.
Magma během svého pohybu uvolňuje sopečné plyny, které stoupají vzhůru k povrchu taveniny. Vlivem rychlého ochladnutí se stává, že bublinky plynu jsou zakonzervovány v obsidiánu umožňující studovat složení vulkanických plynů. Jejich přítomnost má za následek vznik stříbrného lesku. Od paleolitu a neolitu se obsidián využíval na výrobu nástrojů, převážně škrabadel, hrotů oštěpů nebo nožů. V současnosti se využívá obsidián v kardiochirurgii pro ostří operačních nástrojů - skalpelů, jelikož je mnohem ostřejší než nejkvalitnější ocel, což umožňuje delší životnost nástrojů a provádění přesnějších řezů a zlepšuje následnou léčbu.
Druh: obsidián
Barva: hnědá až černá, někdy se mohou vyskytnout zlaté, zelené až červené odlesky
Tvrdost: 5,5
Vzhled krystalu: nemá klasickou krystalickou strukturu
Index lomu: 1,480 do 1,493
Lesk: skelný
Štěpnost: lasturnatá štěpnost
Vryp: tmavě šedý až černý
Hustota: 2,35-2,6 g/cm³
Čakry: kořenová
Znamení zvěrokruhu: štír a kozoroh
Živel: země
Opatření: žádná
