Lepidolit

Lepidolit se řadí mezi světlé slídy. Vyskytuje se v pegmatitových žilách s vysokým obsahem lithia. Těžil se jako důležitá surovina kovu lithia. Těžba lepidolitu je problematická, protože se vyskytuje v pegmatitech, které jsou pro průmyslovou těžbu zpravidla příliš malé.

Název je odvozen z řeckých slov lepis - šupina a lithos - kámen. Minerál objevil jezuitský přírodovědec Nikolaus Poda von Neuhaus, ale poprvé jej popsal německý chemik Martin Heinrich Klaproth v roce 1792 na české lokalitě Hradisko u Rožné.

Druh: slída

Barva: fialová, růžová, zelená, šedá

Tvrdost: 2,5-3

Soustava: jednoklonná

Index lomu: N(alfa) = 1,525–1,548; N(beta) = 1,551–1,580; N(gama) = 1,554–1,586

Lesk: perleťový

Štěpnost: dokonalá

Vryp: bělavý, světle růžový

Hustota: 2,8-2,9[1] g ⋅ cm−3

Čakry: srdeční a třetího oka

Znamení zvěrokruhu: váha, panna, rak a blíženec

Živel: země a vzduch

Opatření: nedávejte lepidolit do vody, jedná se o měkký minerál a mohl by se rozpadnout, ani na přímé sluneční světlo, mohl by změnit barvu